Švýcarsko se minulý týden rozhodlo vyřadit v blízké době všechny jaderné elektrárny. V zemi je v současnosti pět jaderných elektráren a poslední reaktor by měl přestat dodávat energii v roce 2034. Veřejnost totiž po havárii ve Fukušimě ztratila důvěru k jaderné energetice. Přitom ve švýcarské síti vytváří jaderné elektrárny 40 procent elektřiny. Tato země je ale známá množstvím vodních elektráren, které v letech s vysokým stavem vody zásobují elektřinou i okolní státy. V dobách sucha se ovšem musí energie dovážet. Švýcarsko donedávna plánovalo další tři nové jaderné elektrárny, ale v březnu vláda pozastavila jejich schvalovací proces. Předminulý víkend pak proti této energetice protestovalo asi 20 000 lidí, což byla v této zemi největší demonstrace od 80. let. Jejím výsledkem je, že až současné staré reaktory doslouží, nové se již stavět nebudou. Nejstarší reaktory by po 50 letech provozu měly být odstaveny v roce 2019. A to opozice spolu s ekology požadovali ještě přísnější zákrok.
Ministerstvo financí zadalo firmě Deloitte Advisory, aby určila cenu ekologického supertendru. Tato superzakázka byla oznámena již na konci roku 2008 a tehdejší ministr financí stanovil její cenu na 101 miliard korun bez DPH. A tuto částku chce nynější ministerstvo prověřit. Kritizují ji totiž ekologičtí experti z Nejvyššího kontrolního úřadu, podle kterých by měl k takovému projektu stačit i třetinový podíl peněz. Před dvěma týdny tedy ministerstvo vyhlásilo veřejnou zakázku na expertizu, jaká je nejvyšší částka, kterou by měl stát za likvidaci ekologických škod zaplatit. Vyzvána byla právě auditorská firma Deloitte Advisory. Takový rychlý postup umožňuje zákon o veřejných zakázkách do dvou milionů a ministerstvo prý v tomto případě zaplatí nejvíce o korunu méně, než je hranice. Až bude znám výsledek posouzení, poslouží jako podklad pro vládu. Pokud tedy nakonec některý z uchazečů nabídne částku nižší, než určí Deloitte Advisory, vláda bude mít argument pro přijetí této nabídky. Ekologická superzakázka se zdržela o víc jak dva roky kvůli pádu vlády Mirka Topolánka a později krokům Eduarda Janoty. Více se můžete dočíst ZDE.
Poslanecký výbor pro životní prostředí doporučil minulý týden vládní novelu o ochraně ovzduší. Ta by od příštího roku zavedla systém certifikátů o dodržení ekologických kritérií udržitelnosti při výrobě a distribuci biopaliv. Nyní se už pouze čeká na rozhodnutí Senátu. Kritéria stanovená novelou spočívají v tom, že při použití prodávaného paliva vzniklo méně emisí oxidu uhličitého než spalováním nafty a benzinu. Započítávat se do toho budou ale i emise uvolněné do ovzduší při jeho výrobě a přepravě. Kvůli novému opatření se náklady na provoz jednoho vozu zvýší o 300 korun ročně. Profitovat by z toho měli zemědělci, protože kvůli dovozu místních surovin budou mít v hodnocení výhodu oproti dovozcům ze vzdálených zemí. Tyto nové certifikáty pak budou muset mít výrobci biopaliv, obchodníci s plodinami, biomasou a pěstitelé. Platit budou rok. Tento nový systém chce po České republice Evropská komise. Od loňského léta stoupl v ČR podíl biosložky v benzinu na 4,1 procenta v motorové naftě na šest procent. Více ZDE.
Krkonošský národní park přináší v nové sezóně několik cyklotras. Tu, která vede Lvím Dolem, už stihl slavnostně otevřít náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař spolu s ředitelem Správy KRNAPu Janem Hřebačkou, předsedou Svazu měst a obcí Krkonoše Janem Sobotkou a starostou Malé Úpy Janem Patzeltem. Podle jejich slov se o rozšíření cyklotras v Krkonoších rozhodlo již před dvěma lety. Kromě zmíněné budou otevřeny trasy také okolo Kravích hor, v okruhu Haidy, přes Černomosteckou cestu a Pomezní Boudy. Právě ta končí na hranici I. zóny národního parku, a proto zde budou platit zvláštní pravidla. Na většině cest bude zpevněný povrch a buď půjde o zcela nové trasy, nebo o propojení starších. Pohyb cyklistů ovšem nebude mít vliv na okolní přírodu.
Těžká doprava dřeva zapříčinila na Plzeňsku nejmenší obsazenost hnízdišť čápů a výrů za posledních deset let. Ruší totiž ptáky sedící na vejcích. Z pravidelně sledovaných 11 hnízdišť výrů jsou obsazena jen dvě, to samé z hlídaných hnízdišť čápů. Ornitologové zkontrolovali Plzeň sever a jih, Tachovsko a Domažlicko. Na vině je prý nekoordinovaná těžba polomů a nepovolený pohyb vozů. Například v Kladrubech u Stříbra byli čápi v hnízdě ještě nedávno. Nyní je ale opuštěné, bez mláďat i dospělých ptáků. Podobně je na tom i opravené hnízdo v Hubenově na severu Plzeňska, jehož prázdnotu ovšem zapříčinil zřejmě nějaký predátor. Obsazené hnízdo zatím zůstává v Městě Touškově, kde soukromý vlastník lesa prý bere ohledy na zvířata. Navíc také respektuje klidový režim po celou dobu hnízdění. Více se můžete dočíst ZDE.
Pavlína Nouzová, Enviport