Ekologická stopa: zelené účetnictví nebo neomalthusiánství?

Dopad spotřeby (surovin, zboží, služeb), respektive dopad spotřebních vzorců na životní prostředí je v  tržní ekonomice klíčový. Právě od spotřeby se odvíjí celý cyklus, začínající těžbou surovin a končící odhozením opadu. Jestliže vliv dalších fází tohoto cyklu na životní prostředí lze s úspěchem s využitím technických, ekonomických a institucionálních opatření minimalizovat, změnit individuální spotřební chování domácností vyspělého světa se zdá být krajně problematické. Systém, v jehož jádru se skrývá spíše ”chci” než ”potřebuji”, založený na hédonismu, krátkodobém povrchním uspokojení a juvenilní touze po neustálých novinkách má příliš hluboké fylogenetické kořeny, než aby jej bylo možné změnit použitím jednoduchých regulativních nebo normativních nástrojů.

Proto byla ve druhé polovině 90. let mezi environmentalisty i ekologickými ekonomy přijata s tak velkým ohlasem ekologická stopa (ES). Poskytuje agregovaný, nemonetární indikátor, který vizualizuje dopad spotřeby. Svými autory byla prezentována jako ”zelené účetnictví” či ”ekologická kamera”, snímající naše současné požadavky na přírodu. Za výhodu ekologické stopy můžeme považovat to, že zvýrazňuje vlivy, které se objevují daleko za hranicemi států, které je způsobují. Státy s vysokou spotřebou (USA) či masivním importem, jako např. Nizozemí či Česká republika, mají ekologickou stopu, která daleko přesahuje jejich politické hranice. Jinými slovy, tyto státy vytvářejí dlouhodobý a narůstající ekologický deficit.

ES má podle svých autorů sloužit jako plánovací nástroj k dosažení udržitelnosti: ať už jednotlivců, domácností, obcí, měst a regionů či celých států. Někteří se této výzvy zhostili a snaží se aplikovat ES do rozhodovacích procesů na nejrůznější úrovni. Ve stejnou dobu se však objevila poměrně závažná kritika konceptu ES, obviňující ji z přílišné agregace, zjednodušování řady dílčích mechanismů a neúměrné závislosti na hustotě obyvatel. Podle těchto kritiků je proto ES nepoužitelná pro tvorbu politik. V předkládaném příspěvku diskutujeme pro i proti a snažíme se vyvodit důsledky specifické pro Českou republiku.