Vimperk/ Prachaticko (ČTK) - Na šumavské lesy letos podle vedení národního parku udeří kůrovcová kalamita tisíciletí. ČTK to sdělila asistentka náměstka Národního parku Šumava Jiřího Mánka Jana Sýsová. Kalamita podle ní už začala. Podle internetových stránek parku ale lesníci letos zatím zpracovali jen nepatrně více napadeného dřeva než loni touto dobou. Ekologové považují zprávu za poplašnou a zavádějící, bývalé vedení upozorňuje, že loni na lýkožrouta smrkového nachystalo více obranných opatření.
"Politika totální bezzásahovosti uplatňovaná ředitelem Správy Národního parku a CHKO Šumava Františka Krejčího zejména po úderu "hurikánu" Kyrill (v lednu 2007) vytvořila obrovský zdroj kůrovce v bezzásahových zónách," uvedla Sýsová v tiskové zprávě, za kterou podle Mánka stojí celé vedení parku. Krejčí byl v čele parku od března 2007. Spolu s exministrem Martinem Bursíkem připravili plán, že namísto zpracování kalamitního dřeva bude vše ponecháno bez ošetření na místě. Vznikla tak na tři roky chráněná kůrovcová líheň o rozloze 16.000 hektarů, uvedlo vedení parku.
V bezzásahových územích bylo podle současného vedení v letech 2007-2010 ponecháno přes 1,100.000 m3 pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování. Jen za loňský rok bylo usmrceno půl milionu zdravých smrků. Půl milionu zdravých smrků bylo předloženo kůrovci, aby se zde nerušeně rozmnožil a vylétl do dalších porostů, uvádí se ve zprávě. Lesníci, které ČTK požádala o komentář, považují čísla za zmatečná. Navíc z webu parku tato čísla na příkaz vedení zmizela.
Kůrovcová kalamita tisíciletí je podle bývalého ředitele parku Františka Krejčího emotivně laděný výraz. Jak řekl ČTK, vedení parku převzal v době, kdy rozhodnutí po orkánu Kyrill už byla vydána. Na jejich základě spolu s odborníky a ministerstvem byl vymezen bezzásahový režim. Podotkl, že loni měla správa na kůrovce mnohem větší množství obranných opatření. Vytvořila bariéry kolem bezzásahového území, snažila se maximum brouků odchytat. "Režim bezzásahových a zásahových území je nutné udržet i v době kalamity, jinak bychom popřeli poslání národního parku," řekl Krejčí ČTK.
Bývalý člen vědecké rady parku Miroslav Svoboda z Lesnické a dřevařské fakulty ČZU považuje zprávu za poplašnou. Nezakládá se na reálných faktech. Situaci ale nepovažuje za jednoduchou. "Stále není jasno, kde jsou zásahové a bezzásahové zóny, Šumava nemá platný plán péče. Je velmi problematické zasahovat proti kůrovci. To je odpovědnost současného vedení," řekl ČTK. Jak dokázaly mnohé studie, les se v bezzásahových zónách bez problémů obnovuje. Zpráva o kalamitě má podle něj pouze podpořit současné nezákonné kroky vedení parku v boji proti kůrovci, tedy použití pesticidů a kácení v bezzásahových zónách bez udělení výjimky.
Vedení parku podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha mystifikuje veřejnost, je odborně nekompetentní a plete si národní park s fabrikou na dříví. "Milionům návštěvníků národního parku, kteří tam přijíždějí, aby viděli divokou přírodu, ji chce vykácet," řekl ČTK.
Nové vedení parku na popud pracovní komise vedené píseckým lesníkem Josefem Vovesným hledalo letos před prvním rojením netradiční obranná opatření. Zatímco loni bylo v parku před rojením umístěno na 35.000 lapáků, lapačů a trojnožek, letos v dubnu ve stejném období jich bylo jen 11.300. Některá opatření by však podle ředitele parku Jana Stránského měla být pětinásobně účinná. Netradičně, na doporučení Vovesného, letos lesníci lákali kůrovce feromony na živé stromy, což se nikdy v minulosti v parku nedělalo.
Stráský je odhodlán realizovat plán k zastavení šíření kůrovce. "Pokud bychom se chovali jinak, umíraly by další miliony stromů a vznikaly by další stovky nebo i tisíce hektarů nežádoucích holin," uvedl ve zprávě. Situaci včera vedení Národního parku Šumava představilo prezidentu Václavu Klausovi. Ten v průběhu odpoledního pobytu na Šumavě vyjádřil Správě národního parku jednoznačnou podporu pro zastavení kůrovcové kalamity.
15. června 2011