Vimperk/ Prachaticko (ČTK) - Ředitel Správy národního parku a CHKO Šumava František Krejčí po dohodě s ministerstvem životního prostředí jmenoval kalamitní štáb, který se bude zabývat zastavením gradace výskytu kůrovce na Šumavě, a to ve druhých zónách parku. Podle šéfa štábu a náměstka ředitele parku Petra Kahudy správa letos plánuje vytěžit rekordních až 500.000 metrů kubických napadeného dřeva. Loni to bylo 299.000 kubíků, řekl dnes ČTK.
Štáb se k jednáním sejde dvakrát měsíčně a podle aktuálního vývoje bude řešit organizační, technické či další problémy se zpracováním kůrovcové kalamity.
"Letos předpokládáme, že v zásahovém území parku, kde se intenzivně proti kůrovci zasahuje, se budou ta čísla pohybovat až do 500.000 kubíků kůrovcem napadeného dřeva, které budeme zpracovávat. Oproti loňsku očekáváme nárůst do 50 procent," řekl Kahuda ČTK.
Ke jmenování kalamitního štábu se podle něj vedení parku spolu s ministerstvem rozhodlo na základě vyhodnocení loňské situace. "Gradace pokračuje, přestože jsme loni zasahovali na většině území parku proti kůrovci, situace si vyžádala zřízení krizového managamentu," vysvětlil náměstek.
Zřízení krizového managamentu požadoval od poloviny loňského roku hejtman kraje Jiří Zimola (ČSSD), který pohrozil, že vyhlásí stav nebezpečí. Ředitel parku František Krejčí a také tehdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko však oponovali, že správa má kalamitu pod kontrolou a technika je nasazena v maximálním počtu.
"Není to pro mě žádné zadostiučinění. Znamená to, že uznávají argumenty, které vznášíme. Doufám, že dojde i v opatřeních k rozumné shodě, a že se nám společnými silami podaří Šumavu zachránit," řekl hejtman ČTK, který se obává letošní gradace kalamity.
Hejtmanova expertní skupina provedla šetření v lesích NP 13. až 17. července. Následně označila přemnožení kůrovce za pandemii. Rozšiřování bezzásahových zón pak za zcela chybné. Hejtman vyzval premiéra, aby vláda učinila taková opatření, která budou mít za cíl kůrovcovou kalamitu na Šumavě efektivně řešit a zabrání dalším škodám, které podle něj vznikly jako důsledek rozhodnutí ministerstva životního prostředí po kalamitě způsobené orkánem Kyrill, že ve II. zónách nemá být zasahováno proti kůrovci.
Jmenování kalamitního štábu kvituje i starostka Borové Lady na Prachaticku Jana Hrazánková. "Došlo na naše slova, že se tady opravdu jedná o kůrovcovou kalamitu, kterou je nutné nějakým způsobem korigovat. Letos se předpokládá, že bude napadeno více stromů, než v letech minulých, rozhodnuto bylo pět minut po dvanácté," řekla ČTK.
Loni bylo na Šumavě vytěženo rekordních 299.000 metrů kubických dřeva napadeného kůrovcem, rok před tím to bylo 119.603 kubických metrů. Od počátku letošního roku už lesáci zpracovali dalších 1060 metrů kubických napadeného dříví. Těžba se prakticky nezastavila, omezena byla kvůli sněhu jen ve vyšších polohách Šumavy. Lesníci aktuálně evidují 1800 kubíků napadených stromů v zásahovém pásmu a při pochůzkách nacházejí další.
Loni bylo v bezzásahových územích ponecháno samovolnému vývoji asi 180.000 metrů kubických napadeného dřeva, proti předcházejícímu roku přibylo 60.000 metrů kubických.
Národní park Šumava má rozlohu 68.064 hektarů. CHKO, jež tvoří jeho ochranné pásmo, 99.624 hektarů, 80 procent parku zaujímají lesy. První zóna představuje 9,8 procenta rozlohy plochy CHKO.
10. března 2010