Kancelář veřejného ochránce práv ukončila šetření případu plánované výstavby ubytoven v Brně-Líšni na ul. Horníkova a kácení borovicového háje kvůli této výstavbě. Ve svém závěrečném stanovisku velmi kriticky hodnotí jak práci brněnských úřadů, tak autorizovaného inspektora Milana Teigisera, který se společně s úřady podílel na povolování výstavby. Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová odmítla tvrzení líšeňského stavebního úřadu i brněnského magistrátu, že jejich jednání v případu bylo v souladu se zákonem. Zároveň vyvrací argument investora i úřadů, že soudem zrušené územní rozhodnutí na stavbu, nemá na její další realizaci vliv.
Přibližně před rokem se ekologické sdružení NESEHNUTÍ obrátilo na Kancelář veřejného ochránce práv s podnětem, ve kterém upozornilo, že při přípravě výstavby na ul. Horníkova v Brně-Líšni zodpovědné úřady opakovaně porušily zákon. V průběhu ročního šetření, které v těchto dnech uzavřel úřad ombudsmana, předkládali své argumenty a důkazy jak zástupci místních občanů a sdružení NESEHNUTÍ, tak brněnské úřady i autorizovaný inspektor, který na stavbu vydal tzv. certifikát, kterým povolil realizaci stavby. Na základě zhodnocení poskytnutých dokumentů i vlastního šetření vydal v těchto dnech úřad ombudsmana své Závěrečné stanovisko k případu (dále jen stanovisko). V něm mj. konstatuje, že líšeňský stavební úřad, který vydal souhlas s vykácením borovicového háje v době zrušení územního rozhodnutí na stavbu soudem, věděl o probíhajícím soudním sporu v dané věci a že tedy jeho souhlas s kácením dřevin byl i z tohoto důvodu nezákonný (str. 4-5 stanoviska). Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová ve svém vyjádření také konstatovala, že autorizovaný inspektor nerespektoval zákon, když vydal povolení ke stavbě, aniž by si zajistil stanovisko sdružení NESEHNUTÍ k dané věci (str. 6-9 stanoviska).
Jako klíčové pochybení v celém případu spatřuje zástupkyně ombudsmana postup Magistrátu města Brna, jehož stavební odbor jednak vydal souhlas s územním rozhodnutím na stavbu, tak jako konečná instance povolil vykácení více než čtyř stovek borovic (str. 9-10 stanoviska). Ve svém rozhodnutí magistrát ignoroval veškeré argumenty sdružení NESEHNUTÍ, upozorňující jak na nelegálnost chystané stavby, tak kácení dřevin kvůli této stavbě. Nezákonnost územního rozhodnutí vydaného odborem územního a stavebního řízení magistrátu konstatoval před několika dny již podruhé Krajský soud v Brně. Nezákonné počínání investora i odboru životního prostředí magistrátu již dříve zjistila také Česká inspekce životního prostředí.
Šetření úřadu ombudsmana také jednoznačně vyvrátilo tvrzení brněnských úřadů i investora, že v momentě, kdy tento má certifikát na stavbu, nemusí se zabývat faktem, že soud zrušil pro nezákonnost územní rozhodnutí– k čemuž již v tomto případě dvakrát došlo (více ZDE). Advokátka Sandra Podskalská z renomované Advokátní kanceláře Šikola a partneři, která se daným případem od počátku zabývá, shrnuje výsledek šetření ombudsmana následovně: „Ze závěrečné zprávy vyplývají dva následky – předně by měl Magistrát města Brna pokračovat v územním řízení, které dosud nebylo pravomocně ukončeno, a dále by měl autorizovaný inspektor obnovit zkrácené stavební řízení, obstarat si vyjádření občanského sdružení NESEHNUTÍ a dalších opomenutých účastníků a předložit věc stavebnímu úřadu, aby rozhodl o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení, čímž by pozbyl certifikát platnosti.“
„Všechna dosavadní šetření nezávislých státních institucí konstatovala, že povolení na stavbu byla vydána v rozporu se zákonem a že tedy jakákoliv stavba na ul. Horníkova je nyní nelegální. Co ještě více potřebují slyšet zodpovědné orgány, aby plány na výstavbu definitivně zastavily?“, ptá se Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. S dotazem ohledně dalšího postupu se na Ministerstvo pro místní rozvoj, které je orgánem státního dozoru ve věcech územního plánování i stavebního řádu, obrátila i zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová (viz str. 10 stanoviska).
Zdroj: NESEHNUTÍ, 29. červenec 2010