EnviBlog

Příští čtyři roky by být měly z hlediska zemědělské politiky EU velmi napjaté. Ministři zemědělství z jednotlivých členských zemí EU nemají jednotnou představu, jak byl měl vypadat kurs nastoupený v tomto odvětví po roce 2013. Stejně jako Francie tak i Česká republika zkrachovaly při pokusu o získání podpisu všech členských zemí pod dokument vytyčujícího hlavní linie budoucího vývoje. Šest zemí odmítlo připojit svůj souhlas a to z různých důvodů. Podle názoru Velké Británie, Nizozemska, Dánska ..

Evropští ministři se na svém setkání ve Vaxjoe zaměřili také na dopad klimatických změn na zemědělskou produkci. Toto jednání proběhlo v souvislosti s plánovým jednáním, které se této problematice bude věnovat v Kodani letos v prosinci. Podle ministrů EU je nutné se zabývat především pastvinami a posílit výzkum na adaptaci ke klimatickým změnám. Eurokomisařka Mariann Fischerová Boelová sdělila, že v Evropské unii obsahuje emise oxidu uhličitého ze zemědělské produkce pouze jedno procento z celk..

Zkuste se zeptat ministra životního prostředí, nebo alespoň jeho tiskového mluvčího, které auto je ekologičtější: Hummer nebo hybridní Toyota Prius? Asi vás bude považovat za pořádného ekologického ignoranta. Toyota z hybridním motorem a nízkou spotřebou benzínu je přece ta správná volba pro každého environmentálně uvědomělého občana, který na to má. Sám ministr se v nedávném rozhovoru pro magazín Pátek LN (ze dne 11.4.2008) pochlubil, že ve svém úřadu nahradil BMW hybridními lexusy. „ takže je..

Banální situace. Nákup salátu a kedlubny u stánku se zeleninou a ovocem na náměstí menšího středočeského města. Slovo dá slovo. „Odkud jsou ty krásné borůvky?“ Z jižních Čech asi ne, přemítám, je teprve začátek jara. Zima byla sice teplá, ale tak teplá zase ne. „Z Chile.“ „A ten meloun?“ „Z Hondurasu“. Prodavačka je sdílná a zdá se že z Čech. „Jahody a pomeranče ze Španělska. Banány z Ekvádoru. Rajčata a ranné brambory z Maroka. Květák z Francie. Paprika z Holandska. Hrozno z Jihoafrické republ..

Dopad spotřeby (surovin, zboží, služeb), respektive dopad spotřebních vzorců na životní prostředí je v tržní ekonomice klíčový. Právě od spotřeby se odvíjí celý cyklus, začínající těžbou surovin a končící odhozením opadu. Jestliže vliv dalších fází tohoto cyklu na životní prostředí lze s úspěchem s využitím technických, ekonomických a institucionálních opatření minimalizovat, změnit individuální spotřební chování domácností vyspělého světa se zdá být krajně problematické. Systém, v jehož jádru ..

Sledujeme-li, jaká úžasná energie je investována do rozmanitých proudů ekologických hnutí a jaké citové potenciály se tím vyburcovávají, nelze být ani okamžik na pochybách, že se setkáváme s něčím, co se odehrávalo v dřívějších dobách ve sféře náboženské. Vzhledem k tomu, že ekologismus takovouto oficiální nálepku nemá, není si většinou populace této souvislosti, na jevové rovině přímo bijící do očí, vůbec vědoma. Samozřejmě se zde nenavazuje na křesťanskou či vůbec monoteistickou tradici, ale ..

Už římští básníci a literáti měli tendenci zdůrazňovat „morální“ převahu venkova a zemědělství nad městem a jeho pletichami a utíkali se zhusta před nepřízní mocných či celkovým znechucením na své statky. Zdá se obecně, že znechucení z veřejné sféry působí v zemích s okcidentální tradicí zvýšené emoční navázání na půdu a nemovitosti, byť jejich reálná potřeba a užitnost je třeba v konkrétním případě malá nebo žádná (Asie řeší toto dilema spíše odchodem do bezdomoví či do horské poustevny). Nemo..

Takovéto a podobné fráze slýcháme v souvislosti s velkoměsty relativně často. V nebiologické veřejnosti už je méně známo, jak zajímavý a mnohotvárný biotop či soubor biotopů pro mnoho rostlinných a živočišných druhů představuje velkoměsto v té podobě, jakou ve 20. století nabylo. Praha je toho velmi dobrým příkladem. Už mikroklimatem se liší od okolní krajiny, zejména pak tím, že je v něm až o několik stupňů tepleji — nejenže samo produkuje teplo množstvím soukromých i industriálních topenišť, ..

Před několika lety jsem, jsa pokryt talárem, zažil během promocí jímavou scénu. Právě promující mladý kolega z Angoly se za živý svět nechtěl dotknout fakultního žezla a své poněkud cize vyslovované „spondeo ac policeor“ pronášel bez tohoto magického aktu a tudíž striktně vzato neplatně. Ne že by snad mocnému předmětu, sídlu neznámé síly, mající moc měnit obyčejné lidi v magistry pouhým dotykem, nevykazoval náležitou úctu – ze všech čtyř stran se mu poklonil, ale sáhnout na něj přes veškeré pob..

„Nechci slyšet žádné subjektivní žvásty, jen holá fakta “ řekl ministeriální úředník (tak nějak by mohl začínat román z environmentalistického prostředí). Nebohý činovník netušil, že slovo faktum , v latině factum od facere , činiti, znamená něco učiněného, udělaného. V typickém případě se třeba jedná o něco „učiněného“ v laboratoři, námi samými. Nemá tím být řečeno, že tato „fakta“ jsou zcela a beze zbytku „cucána z prstu“, ale právě jen to, že povstala našim přičiněním a neodpovídají ničemu v..

Stále znovu a znovu se různými oklikami vrací otázka, co na “přírodě” vlastně chránit. Není vcelku pochybností o tom, že úseky krajiny, které dosud nejsou nijak ovlivněny lidskou činností (je jich překvapivě málo, u nás snad vrcholky některých hor a možná jedno-dvě rašeliniště, ochranářsky cenné krajiny typu Třeboňska jsou lidská díla), v typickém případě třeba kus primárního deštného pralesa, by se měly chránit absolutním udržováním bez zásahů, aby si tam organismy mohly “dělat, co chtějí” a u..