21.6.2010 - 29.8.2010, Jihočeský kraj
KDE: Národní park Šumava u pramenů Vltavy
KDY: Od 21. června do 29. srpna
KDO: Dobrovolníci Hnutí DUHA ve spolupráci s Přáteli Šumavy a správou národního parku
CO: Informační stánek, kde se turisté dozvědí více o přírodních proměnách šumavských pralesů a dilematu mezi suchými stromy a holými, vykácenými kopci
U pramene Vltavy se dochoval malý zbytek horského smrkového pralesa. Patří mezi místa, kde se proti kůrovci nezasahuje. Část starých smrků zde proto uschla a pod nimi roste nová generace zeleného pralesa. Nerušený proces obnovy prostřednictvím kůrovce tu probíhá tak jako už mnohokrát v minulosti.
Hnutí DUHA ve spolupráci se správou národního parku a Přáteli Šumavy zde otevírá a celé prázdniny bude provozovat informační stánek, kde se turisté mohou dozvědět více o přírodních proměnách pralesů na Šumavě. Už po tisíciletí k nim patří i občasné usychání části smrků. Informace turistům tu budou podávat vyškolení dobrovolníci Hnutí DUHA.
Kolemjdoucí dostanou na stánku mimo jiné na výběr z několika zajímavých publikací. Jednou z nich je i informační materiál o pralese u pramene Vltavy, kde se turisté například dozvědí, kromě citací osobností, že:
- příčinou usychání prastarých stromů kolem pramenů Vltavy je také jejich vysoký věk – až 400 let.
- rychlost, s jakou umírají, ale ovlivnila neuvážená těžba kůrovcem napadených stromů, která se přiblížila až k samotné hranici nejpřísněji chráněné první zóny národního parku. Holiny otevřely cestu orkánu Kyrill a následné polomy vytvořily pro tohoto brouka živnou půdu. Staré smrky mu nedokáží odolávat a tak umírají nikoliv postupně, ale najednou. Pod nimi však čeká na svou příležitost nová generace mladých stromků. Boj o prostor vyhrají jen ti nejsilnější a nejodolnější jedinci.
- ještě v roce 1856 pokrýval téměř celou Černou horu, kde Vltava pramení, nenarušený prales. Majitel zdíkovského panství se jej už tehdy rozhodl alespoň z části chránit a přikázal ponechat 111 jiter (tj. 64 hektarů) pro věčné časy bez jakýchkoliv těžebních zásahů. Později, nejvíce při kalamitě v letech 1868 až 1880 ale bylo toto nařízení porušeno těžbou rozsáhlých polomů a kůrovcem napadených stromů. Dodnes se tak dochovalo pouze 2,5 hektaru pralesa kolem samotných pramenů Vltavy, kde se nekácelo.
- nevykácený les s uschlými stromy hospodaří s vodou lépe než obnažená zem na holině s pařezy: půda tolik nevysychá, účinněji zadržuje srážky a postupně uvolňuje vodu do pramenů.
- u pramenů Vltavy se vyskytuje řada vzácných živočichů, například tetřev hlušec, naše nejmenší sova kulíšek nejmenší.
Fotografie na poslední straně ukazuje jak vypadá les 25 let po té, co jej napadl kůrovec, kdy pahýly starých stromů jsou již zarostlé vysokým a bujným zeleným porostem.
Celý text informačního listu je k dispozici ZDE.
Turisté také mohou v informačním stánku vyplnit anketu, která se letos například dotazuje, zda a jak návštěvníci přijímají omezení pohybu v některých oblastech národního parku. Výsledky obdobné ankety v předchozích letech, která se turistů například ptala, jestli jim vadí pohled na holiny vzniklé po lidských zásazích proti kůrovci, hovoří proti plošnému kácení: pohled na holiny vadí 76 % návštěvníků, 17,5% turistů dokonce nechce oblasti národního parku s holinami vůbec navštěvovat. Oproti tomu oblasti s uschlými stromy nechtějí navštěvovat pouhá 4% turistů, zatímco 27% turistů se právě na tato místa chce vracet a pozorovat, jak se zde lesy vyvíjejí. Pro 68% turistů je národní park důležitý v jejich rozhodnutí navštívit Šumavu.